Jak jsem jezdil po špatné straně, tedy vlevo

Leave a Comment
Předloni nás okolnosti navedly strávit letní dovolenou na ostrově Kypr. Na jižní, "řecké" části. Kypr je v mnoha ohledech velmi zajímavé místo. Kyperská republika je v EU, tedy žádný problém s "papíry" a penězi, a v sezóně (!) se tam dostanete letadlem za velmi příznivou cenu (Ryanair nebo Wizz Air). Také ceny v obchodech jsou "normální". Vzhledem k již zmíněným a dalším okolnostem nám vyšlo výhodné si na Kypru půjčit auto na celou dobu pobytu, což vám dá větší volnost jak ve volbě letu a ubytování, tak i v možnostech cestování po ostrově. Přes Rentalcars.com jsme si objednali auto "Volkswagen Polo, nebo podobné", z čehož se na místě vyklubala stará známá - Škoda Fabia.

"Volkswagen Polo, nebo podobné" - Na Kypru mají auta z půjčovny červené značky, takže každý hned pozná, že jste tu host.
Ačkoliv Kypr přímo nikdy Velké Británii nepatřil (nicméně tam má velkou základnu RAF) a je u nás znám spíše oblibou u Rusů, na Kypru používají "anglické zásuvky" a jezdí vlevo. Vlevo! To je uznejte výzva. Kdysi dávno jsem už po levé straně řídil v Irsku. I když jen pár kilometrů a v "našem" autě, takže to nelze brát jako skutečnou referenci. Na druhou stranu - zvládl jsem to jednou, zvládnu to i po druhé. No ne? Nicméně jsem usoudil, že by to chtělo nějakou "suchou přípravu". Našel jsem na youtube.com - bezedné studnici návodů na všechno - mimo jiné kanál anglické autoškoly The Learner Driving Centre se záběry z auta a několik videí poctivě odsledoval. Možná se vám to nezdá, ale reálný pohled na reálné dopravní situace vám dá hodně realistickou představu, jak takové ježdění vlevo bude vypadat a na co si dávat ještě víc pozor. Hned bylo jasné, že trochu problém můžou být kruhové objezdy, a že "suchá příprava" sice hodně pomůže se "vžít do role", pročež ji silně doporučuju, ale stejně se chleba rozlomí až na místě.



Hodně nejasností mají našinci v uspořádání "kokpitu" v autě s pravostranným řízení. Ale je to možná jednodušší, než byste čekali. Skoro všechno máte tak, jak jste zvyklí. Představte si, že vezmete volant s páčkami a budíky a tak jak je, jej jen přemístíte z leva do prava. Stejně tak pedály - plyn je pořád pod pravou nohou a spojka pod levou. Řadící páka zůstává na svém místě včetně rychlostí. Jednička je pořád doleva a dopředu. Jen to znamená ne k sobě, ale od sebe. Řadíte levačkou, která potřebné pohyby nedělá automaticky. Musíte víc zabrat hlavou. Jedinou změnou je přesun koncernového ovládání světel na druhý kraj auta.

Všechno je sice na druhé straně, ale zrcadlově se nic nepřevrací. Až na výjimky.
U pravostranného řízení může být obecně malý zádrhel s blinkry - auta některých značek, ale nevypozoroval jsem, podle jakého pravidla, mají prohozené páčky blinkrů a stěračů. Blinkry na pravou ruku by mi určitě dělaly více problémů (byl jsem varován přáteli s australskou zkušeností). Na druhou stranu s řazením a ovládáním blinkrů na jedné ruce se dostáváte do situací, kdy si musíte vybrat, co uděláte, protože jedna ruka prostě nemůže být na dvou místech současně. Na Kypru toto dilema řeší tak, že skoro neukazují vůbec.

Fábku jsme si vyzvedávali hned na letišti v noci. Po cvičném obkroužení parkoviště jsme vyrazili rovnou po dálnici do místa ubytování. Ono je lepší rovnou do vody skočit, než se plácat na mělčině. Pravidla provozu jsou více méně stejná, jen jedete po jiné straně, kruháče obkružujete vlevo, řídíte se značkami po levé ruce a na dálnici jedete v levém pruhu, co by pomalejším. Noční klidný až žádný provoz byl ideální pro zacvičení. Je jednodušší, když můžete jet jako ostatní a přitom mít klid na zvykání si na novoty. Jak se dalo čekat, hned první kruháč jsem objel správným směrem jen s vypětím všech sil a po výjezdu z něj jsem se zařadil na správnou stranu hned po upřímně zděšeném "upozornění" pasažérů. To byl ten moment, kdy není široko daleko naštěstí nikdo, koho byste ohrozili, na druhou stranu ale také nikdo, koho můžete "kopírovat".

I když na řízení vlevo se dá myslím zvyknout celkem rychle, dokonce mi brzo připadalo mnohem přirozenější, než ježdění na "protektorátní" pravé straně (s rezervou, prosím), ještě asi dva dny jsme s manželkou přistupovali vždy k opačným dveřím auta. Ještě asi tři čtyři dny jsem také chmatal po pásech do vzduchu uprostřed auta a při automatickém hrábnutí po "šaltpáce" bouchal pravačkou do dveří. Pak si vše sedlo.

Zajímavý moment byla nutnost opravdu rychlého řazení v horských serpentinách. Dvojka, trojka, dvojka, trojka... Ač jsem tehdy jezdil na opačné straně už přes týden, nutné rychlé pohyby levačce cizí byly lehký zádrhel a trvalo několik zatáček, než jsem získal dostatečný cvik.

Na Kypru se jezdí v pohodě. Všednodenní špička v hlavním městě Nikósie (resp. Lefkósie, řecky Λευκωσία, turecky Lefkoşa) se dá přirovnat ke všednímu dni v Brně. Na dálnici je maximální stovka a samozřejmě ji ne každý dodržuje. Semafory mají na Kypru jak před, tak i za křižovatkou, což je velmi příjemné. Kypřané jsou řidiči "normální" a zvyklí brát ohledy na auta z půjčoven.

Trochu problémová může být navigace. Jsou místa, co mají třeba dva názvy jako hlavní město, kam jedete podle šipek chvíli na Nikósii a za chvíli na Lefkósii. I Limassol a Lemesos je to samé město. A i když všechny místopisné názvy jsou přepsány na cedulích do latinky, nemusíte trefit. Přepis je totiž fonetický a tak ulice Rooseveltova je Rousveltova. A vaše navigace zná jaký název? Ha?

Řídil jsem na levé straně čtrnáct dní, ale něco jsem se stejně naučit nestačil. Nedařilo se mi couvat pootočený dozadu, jak jsem zvyklý. Jednoduše to nešlo. Musel jsem se spolehnout na boční zrcátka*. Ztrácel jsem také jistotu na mimoúrovňových nájezdech na dálnici. Byť jsem přesně věděl, kudy kam a podle jakých šipek, táhlo mě to najíždět "po našem". A ještě při odjezdu na letiště jsem na jedné světelné křižovatce stál v odbočovacím pruhu na červenou na semaforu po pravé ruce, který ale pro mě neplatil. Přeci jen ta železná košile... Nicméně...

Je to jen v hlavě!


*) Taková možná zajímavost - z nějakého důvodu pohled do vnitřního hlavního zpětného zrcátka působí podivně. Tak nějak nevysvětlitelně. Moc se mi podle něj nedařilo při couvání orientovat. A navíc - potvrzeno dalšími zúčastněnými - je obraz ve zpětném zrcátku divný i z místa spolujezdce.
pondělí 4. ledna 2016